YLO Africký Slon

Skupina YLO - africký slon vznikla v roce 1988 spojením dvou kamarádů - Břetislava Jilínka a Jiřího Kolšovského. Jelínek (zvaný Jim), do té doby bubeník několika brněnských i mimobrněnských kapel, se začal věnovat zpěvu (nebo lépe řečeno, jak on říká, hlasu) a Kolšovský (zvaný Tomas) hrál v té době s úspěšnou kaplu Dunaj, kde byl kytaristou a především zpěvákem. Po roce zkoušení tato dvojice mezi sebezve bubeníka Ivoše Cedivodu (zvaného Ceďa) a v tomto složení Slon zkouší a koncertuje asi dva roky. Tomas střídá baskytaru s kytarou a Jim kromě hlasu a percusions hraje na speciální jím upravenou čtyřstrunnou kytaru zvanou jak jinak než "africká". Dalším příchozím je v roce 1991 Pavel Mynarčík (zvaný Pól) a ten už hraje na plnohodnotnou sólovou kytaru. Protože skupina Slon má díky Jimovu hlasu » zobrazit více

a kytaře nepřeslechnutelný zvuk, několikrát ji bere již zmiňovaný Dunaj na své koncerty jako předskokana. Někdy kolem roku 1993 přináší na jednu zkoušku Ceďa klávesy a vzniká prostor pro další nástroj. Přebíhání mezi klávesami a bicími však nejde donekonečna a je rozhodnuto, že do Slona přichází bubeník Vlastimil Trlica. To je konec roku 1993 a připravuje se materiál na první a zatím jediné CD. Slon ho nahrává v květnu 1995 v německém Freiburgu ve studiu Volkmara Miedtkeho, kamaráda Dunaje a celé brněnské alternativní scény a později i bubeníka skupin E a Clar. Při nahrávání je přítomen i kytarista Dunaje Pepa Ostřanský - hlavně coby překladatel i jako konzultant, a samozřejmě do počtu při návštěvách freiburgských restaurací. CD je tedy během asi osmi dní nahráno ve složení Břetislav Jelínek (zpěv, percusions, kytara), Jiří Kolšovský (zpěv, basa, kytara), Ivoš Cedivoda (klávesy, bicí), Pavel Mynarčík (kytara) a Vlastimil Trlica (bicí), vychází ale až o dva roky později (1997) u firmy Rachot-Behémot pod názvem "Domestifikace jižních věcí" - čistě náhodou je to v době posledního koncertu Dunaje. Kapela vystupuje po klubech v celé republice a hraje i na letních festivalech. Bohémský život Jiřího Kolšovského ovšem nemohl skončit jinak než tragicky a dne 17. srpna 1998 ve věku 43 let je nalezen ve svém bytě mrtev. Ještě před touto událostí však se Slonem začíná na basu zkoušet Jiří Florus (zvaný Evžen) a po Tomasově smrti ho plně nahrazuje (až na ten zpěv, ten je nenahraditelný). Slon tedy pokračuje už jenom s jedním zpěvem - Jimovým, který je rovněž specifický a pro Slona je jakoby poznávací značkou. Vznikají nové skladby a kapela koncertuje až do roku 2003, kdy Slona z rodinných a pracovních důvodů opouští kytarista Mynarčík. Jeho místo zaujímá Zdeněk Máca (zvaný Mucek) a opět vznikají nové skladby - sice s trochu jiným zvukem, ale s o to hutnějším spodkem. Zvuk je jiný i díky tomu, že Jim už ve Slonu dál nechce hrát na africkou kytaru a zakládá ještě jednu kapelu, které dává název "Fyzické osoby" - je v ní úplně sám s africkou kytarou. Tudíž nemůže-li kvůli absenci některého člena Slon vystupovat, koncert se neruší, ale přijíždí Fyzické osoby a vystoupení proběhne ve stejném duchu, ale v "komornějším" obsazení. Poslední změna proběhla na jaře 2006, když kapelu opouští bubeník Vlastimil Trlica a na jeho místo přichází Petr Cigl, který vnáší do Slona novou krev a chuť opět zkoušet.