posouvají „za hrany“, ve kterých byla doposud kapela vnímána. Na novém albu uslyšíte až šansonově laděné balady, rockové nářezy, chytlavý pop a v jednom případě kapela oprášila i protest song. Mezi žánrové fúze si navíc užijete i v rámci jednotlivých písní. Album „Za hrany“ však působí i přes svou žánrovou pestrost velmi kompaktním dojmem a nese jasný rukopis kapely Jarret.

Nová nahrávka v sobě snoubí už velmi vyzrálé muzikantství členů Jarretu s neotřelým a velmi citlivým přístupem hudebního režiséra Petera Bindera, který vdechl studiové nahrávce kapely opravdový život. Kapela navíc znovu těží i ze svého silného autorského zázemí. Pod osmi písněmi je podepsán většinový autor Jarretu Bohouš Vašák, který se na albu představuje i jako charismatický zpěvák (Sudetské črty). Michal Kadlec k tomu poznamenává, „Bohouš Vašák sice už není člen kapely, ale stále je její většinový autor a autory je potřeba hýčkat. A kromě toho, alespoň lidé uslyší píseň v syrové, nearanžované podobě.“
 Dále se na nahrávce autorsky podíleli Pavel Havlík (Co se to stalo, O snu), Jakub Noha (Pojďte všichni ke mně) a Martin Kadlec (Nese nás proud, Haló, Sbohem). Jarret natáčel ve studiu Svárov a zvukové režie se ujal Lukáš Martínek.  

Na čtvrtém studiovém albu v bookletu nenajdeme žádný obsáhlý seznam hostů. Kapela využila svůj vnitřní potenciál. Pouze ve čtyřech písních kapele vypomohl vynikající pedal-steel kytarista David Babka a v jednom případě si zahráli i oba režiséři – Peter Binder a Lukáš Martínek. Nahrávce ovšem dominuje, tak jako na předchozích nahrávkách, nádherný, barevný a osobitý hlas zpěvačky Hanky Skřivánkové. Oproti starším nahrávkám Jarretu dostává jako zpěvák na albu „Za hrany“ mnohem více prostoru Michal Kadlec

Sympatičtí severočeši  na podobné album dlouho čekali a připravovali materiál. „Za hrany“ nabízí až „Redlovsky“ hravé a nápadité aranže, „Nerezovsky“ ovíněnou atmosféru smutku i radosti, interpretační jistotu Marsyas a „Skácelovské“ autorské hledání. A i přesto nese album jedinou a nezaměnitelnou značku – Jarret

posouvají „za hrany“, ve kterých byla doposud kapela vnímána. Na novém albu uslyšíte až šansonově laděné balady, rockové nářezy, chytlavý pop a v jednom případě kapela oprášila i protest song. Mezi žánrové fúze si navíc užijete i v rámci jednotlivých písní. Album „Za hrany“ však působí i přes svou žánrovou pestrost velmi kompaktním dojmem a nese jasný rukopis kapely Jarret.

Nová nahrávka v sobě snoubí už velmi vyzrálé muzikantství členů Jarretu s neotřelým a velmi citlivým přístupem hudebního režiséra Petera Bindera, který vdechl studiové nahrávce kapely opravdový život. Kapela navíc znovu těží i ze svého silného autorského zázemí. Pod osmi písněmi je podepsán většinový autor Jarretu Bohouš Vašák, který se na albu představuje i jako charismatický zpěvák (Sudetské črty). Michal Kadlec k tomu poznamenává, „Bohouš Vašák sice už není člen kapely, ale stále je její většinový autor a autory je potřeba hýčkat. A kromě toho, alespoň lidé uslyší píseň v syrové, nearanžované podobě.“
 Dále se na nahrávce autorsky podíleli Pavel Havlík (Co se to stalo, O snu), Jakub Noha (Pojďte všichni ke mně) a Martin Kadlec (Nese nás proud, Haló, Sbohem). Jarret natáčel ve studiu Svárov a zvukové režie se ujal Lukáš Martínek.  

Na čtvrtém studiovém albu v bookletu nenajdeme žádný obsáhlý seznam hostů. Kapela využila svůj vnitřní potenciál. Pouze ve čtyřech písních kapele vypomohl vynikající pedal-steel kytarista David Babka a v jednom případě si zahráli i oba režiséři – Peter Binder a Lukáš Martínek. Nahrávce ovšem dominuje, tak jako na předchozích nahrávkách, nádherný, barevný a osobitý hlas zpěvačky Hanky Skřivánkové. Oproti starším nahrávkám Jarretu dostává jako zpěvák na albu „Za hrany“ mnohem více prostoru Michal Kadlec

Sympatičtí severočeši  na podobné album dlouho čekali a připravovali materiál. „Za hrany“ nabízí až „Redlovsky“ hravé a nápadité aranže, „Nerezovsky“ ovíněnou atmosféru smutku i radosti, interpretační jistotu Marsyas a „Skácelovské“ autorské hledání. A i přesto nese album jedinou a nezaměnitelnou značku – Jarret